PAVEL HOUŠKA: I ONI TÁPALI

PAVEL HOUŠKA: I ONI TÁPALI

O názory na utkání s Oldenburgem se s námi/vámi podělili Petr Benda, Pavel Houška a Rado Rančík. 

Petr Benda  

Na začátku jsme nehráli to, co jsme si řekli před zápasem. V prvním poločase nás hodně trápili jejich individuality, nechávali jsme se přehrávat jeden na jednoho a z toho vyplynuly jejich jednoduché koše jak z nájezdu, tak z trojkového oblouku. My jsme v útoku špatně řešili naše systémy. Postupem času jsme změnili obranu na zónovou a to byl hlavní důvod, že jsme zápas obrátili.


Paulding nastřílel za chvíli 12 bodů, pak už se tolik neprosazoval. Bylo to způsobeno právě nasazením zónové obrany?

Bylo. On je výborný v nájezdu, ale jakmile jsme přešli do zóny, měl stále před sebou jednoho, dva hráče. Do nájezdu se už nedostal a ani se do něj nepouštěl. Nasazení zóny byl jednoznačně zlomový bod zápasu. Během prvních pěti minut nedokázali najít nic, čím by ji překonali a čím by dokázali zabrzdit naše dotahování ztráty.


Trenér byl v time outech hodně emotivní …

Není se co divit, když po deseti minutách prohráváme o 17 bodů. Každý trenér by byl emotivní. My můžeme být rádi, že to přišlo na začátku utkání, že to nepřišlo ve druhém poločasu, to bychom to už asi nezvrátili.


Jak cenné je toto vítězství?

My si musíme na domácí palubovce držet neporazitelnost. Pokud bychom prohrávali doma, můžeme na postup zapomenout.

 
Pavel Houška  

Jak si ceníš trojky, která přišla po týmovém nástřelu 0/6 a po které se tým v útoku chytl?

Já jsem posílal míč na Treho, který měl výhodu, protože ho bránil vysoký hráč. Jenže obránce mu vypíchl míč, ten se dokutálel ke mně. Věděl jsem, že už není tolik času, tak jsem to zvednul. Bylo v tom štěstíčko, ale zasloužili jsme si ho (úsměv).


Byla pro vás zóna uklidňujícím prvkem, protože jste najednou věděli, co na ně hrát?

Určitě. Na začátku zápasu jsme tápali. Přechod na zónu nás uklidnil, navíc oni párkrát nedali a trochu jsme tu nejistotu přesadili na ně.


Jak se cítíte, když poměrně záhy prohráváte o 17 bodů?

Nic příjemného to není. Potřebujete alespoň nějaké dílčí úspěchy - dobře ubránit, dát koš, prostě se chytit.


Cítili jste od třetí čtvrtiny, že máte už nad nimi převahu?

Ano, cítili. Bylo vidět, jak i oni tápou a nevědí, co na nás hrát. Ve čtvrté čtvrtině už se dokázali „aklimatizovat“ a začínali zase z nájezdů zlobit. Možná, kdyby byl zápas delší, dostali bychom se do velkých problémů s fauly.

 
Rado Rančík  

Zápas se pro nás zpočátku nevyvíjel moc dobře. Čím to bylo?

Chvála bohu, basketbal se hraje čtyřicet minut. Tedy, co se stalo na začátku zápasu, není až tak podstatné. Podstatné je to, co svítí na konci zápasu a tam bylo 77 bodů my a 71 oni. Pochopitelně je potřeba se podívat, co nám v úvodu činilo tak velké problémy. Nehráli jsme dobře, nepadly nám střely, a když mohu mluvit za sebe, pro mě to byla katastrofa. To se ale stává…


Ty jsi nedal dvě šestky v řadě. Kdy se ti naposledy stalo?

(po chvíli přemýšlení). To už se tedy nepamatuji… někdy minulou sezonu… možná. I o tom je basketbal, dám kilo do banku a jde se dál.


Čím to bylo? Působila na tebe nervozita?

Nervozitu nepociťuji – někdy to prostě nejde. Člověk se může zbláznit, a výsledek je tragický. To je ale jen statistika. Mě už je pětatřicet, já už na statistiky tak nehledím. Důležité je, že vyhráváme.


Naše obrana byla hlavně na začátku hodně prostupná…

Já bych to neviděl zase tak tragicky. To je tým, který dává 90 bodů na zápas, a my jsme je udrželi na 71 bodech. Jestli to bylo 24 za první čtvrtinu, to v konečném efektu nemělo žádný velký význam.


Změna obrany na zónu byla poslední možnost pokusu o zvrat nebo jste měli ještě něco v záloze?

Nevím. Podstatné bylo narušit jejich rytmus a změna obrany je jedna z možností. Hodně nám pomáhala bojovnost, i když jsme nedávali nějaké střely, stále jsme bojovali.


Kdy nastal zlomový bod zápasu?

My jsme si na konci druhé čtvrtiny vytvořili dobrý rytmus a šli jsme do třetí čtvrtiny s vědomím, že jsme na tom mentálně lépe. Dostali jsme se na koně a už to drželi.


Kdo z hráčů soupeř byl hodně nebezpečný?

Oni jsou výborní jako tým a nemají extra velká jména. Jenkins, Paulding, Chubb to jsou všechno dobří hráči, ale basketbal je týmová hra, na to tři nestačí.


Jak cenné je toto vítězství a srovnání zápasové bilance na 1:1?

Každé vítězství je cenné pro psychiku. Pokud člověk více vítězí, nepřemýšlí zbytečně o nějaké občasné prohře a lépe se mu dívá dopředu.

 
vloženo: 22.10.2014 10:21 / přečteno: 4839x
 
« Zpět
SPONZOŘI Facebook
ČEZ
STARLIFE
J&T BANKA
GEOSAN THETA
EPL COND
Velišek  - Podpěra
ADIDAS
LION SPORT
AUTOSALON LOUDA
CAR 4 WAY
Dr. MAX
Renomia
Zepris
VIS
Město Nymburk
Elektro Kutílek
Datonet
DP ComTel
Špára STK
Nota Bene
FALDO
Louda Reality
Crystal Bohemia
Wobenzym
Louda Alform
Inkospor
Barton
Jimsoft s.r.o.
C.L.P.A.
CASIA TOUR
hala
XXL
Hyundai
Molten
Česká televize
Kooperativa
AGEL
Pivovary Lobkowitz
ONDRÁŠOVKA
Redside
VALBEK
Rozehnal a Kuchař
ZENIT
SPORT
Finance Habitation
SUBTERRA
Sev.en EC
© 2010 - Copyright by ČEZ Basketbal Nymburk a.s. All rights reserved.